Odborná stáž ve Finsku

V termínu 19.–22. 5. jsem společně s panem zástupcem Kubíkem měla možnost zúčastnit se odborné stáže ve Finsku. Stáž byla zaměřena na poznávání finského vzdělávacího systému, měli jsme ale možnost prozkoumat i Helsinky a město Porvoo. Po návratu k nám do školy jsem se prala s myšlenkou, že vlastně nevím, co děláme špatně, co je ve Finsku tak jiné. Připadalo mi, že mnoho přístupů a aktivit máme hodně podobných. Chodíme vařit do kuchyněk, děláme s dětmi postery a projekty, necháváme je učit se navzájem, zkoušíme skupinové práce. Kde je tedy ten rozdíl? Jak nám řekla Eeva Penttilä, žena, která nás finským systémem prováděla – jejich školství prostupuje důvěra.

Důvěra, která je patrná od nejmenší (nebo naopak největší?!) jednotky celého systému. Žáci důvěřují sami sobě, učitelé důvěřují žákům, rodiče systému, ředitelé učitelům, zřizovatelé ředitelům a mohla bych pokračovat… Tato vzájemná důvěra je motivuje k tomu, aby byla jejich práce co nejlepší. Díky tomu mohla být ve Finsku zrušena inspekce. A díky tomu všemu jsou děti ve Finsku „nastavené“ trochu jinak než naše.

Již od mateřských škol je do jejich rukou vkládána důvěra – mrňouskové chodí sami na dříví, a ano, řežou pilkami. Ve školách se děti musí starat samy o sebe. Projekt nebo úkol jim nevypracují rodiče, ale ani učitel. Ten jim může ukázat možnosti, jak se k cíli dostat, neřekne jim ale, jak po jejich cestě jít. Vloží do nich důvěru. Pořád jsou to děti a lidé, rozhodně se stává, že se žákovi nad domácím úkolem sedět nechce a udělá jej na 60 %. Odevzdá ho. Při konečném hodnocení vidí, že jeho spolužáci dali práci víc, že se jí věnovali důsledněji a pečlivěji. Systém v děti věří – a opravdu – dítě se příště snaží pracovat o kus lépe, protože onu důvěru nechce zklamat. A jsme zpět u již zmiňovaného nastavení celé jejich společnosti…

Do Finska jsme přijeli v době, kdy se ve školách uzavíralo hodnocení, podnikali množství školních výletů, někde začínaly probíhat rekonstrukce,… I tak nás po školách ochotně provedli a odpovídali na otázky ohledně organizace „obyčejného školního dne“. Volnost, která pramení z hlavních myšlenek finského školství, způsobuje, že si každá škola sama nastaví délku a uspořádání vyučovacích hodin. Někde mají hodiny 75 minut, jinde trvají 60 minut, přičemž se učí 45 minut a 15 minut mají přestávku, někde mají blokové hodiny ráno, jinde dle potřeby… Jak jsme se ale sami přesvědčili, někdy ani není poznat, jestli je zrovna přestávka nebo hodina. Žáci totiž po domluvě s učiteli mohou pro své bádání chodit po chodbě, pracovat mimo třídu, dojít si pro zdroje do knihovny, vyhledat si je na mobilních telefonech…

Budu-li se věnovat konkrétním příkladům výuky v praxi, zmíním hodinu cizího jazyka, kterou jsme zhlédli. Žáci procvičovali mluvní cvičení, vystoupil jeden chlapec – naproti němu seděla jeho třída, učitel a my z České republiky. 20 dospělých cizích lidí, kteří ho sledovali. Bez váhání začal mluvit, plynně přednášel o tématu, které měl připravené. Třásly se mu ruce, byl nervózní, ale podal vynikající výkon (jazykové schopnosti jsme posoudit nemohli, i tak udělal dojem). Jakmile domluvil, zvedlo se téměř deset rukou. Spolužáci chtěli vědět víc, doptat se. Nestyděli se, neměli strach. Bylo to inspirující. Viděli jsme i to, jak probíhá výuka geometrie u starších žáků (8. třída). Pracovali na počítačích, rýsovali. Učitel je nechával samostatně objevovat různé funkce zvoleného programu. Pouze pokud potřebovali, prošli si práci společně. Ve Finsku je žádoucí vyučovat i venku. Existují aplikace, které učitelům pomáhají vytvořit pro žáky „bojovky“, při kterých musí obejít památky, důležitá místa, kde se na mobilních telefonech přihlásí, odpoví na otázky, často fotí s místem selfie a pokračují k dalšímu objektu.

Zásadním poznáním pro mě osobně bylo zpracování systému. Ve Finsku je povinné známkování až od osmého ročníku. Do té doby se s klasifikací seznamují, učí se s ní pracovat žáci i rodiče. Osmá a devátá třída jsou pak ale pro žáky zásadní. Každá jednotlivá známka se totiž počítá do jejich studijního průměru, který je důležitý pro přijetí na střední školu. Žáci podají přihlášku, kde musí zapsat pět škol tak, že na první místo vyplní tu školu, která je jejich prioritou. Přidávají další školy, kam by se rádi dostali. Na pátém místě je doporučeno zapsání „pojistky“, tedy školy, kam se s největší pravděpodobností bez problému dostanou. V jeden den je všem žákům odesláno, na kterou školu se s jejich průměrem dostali. V ten den je i ředitelům škol odeslán seznam žáků, kteří nastoupí k nim do škol. Není možné nepozorovaně protekčně pomoci vybraným dětem, známým. Není možné dlouze přebírat a napínat školy se zápisovým lístkem – pokud se žák průměrem dostal až na třetí školu, nastoupí na ni, nebude si vybírat mezi třetí, čtvrtou, pátou… Ve finském systému není slepých uliček – pojištěno mají i to, že když se některý žák nedostane na žádnou z pěti zvolených škol. Pro tyto žáky (podle paní Eevy je znají jmény, protože je jich opravdu malé množství) se počítá s tzv. desátou třídou.

Celkově mají celý systém od nejmladších po nejstarší žáčky promyšlený, ucelený, smysluplně strukturovaný. Můžeme se něčím inspirovat? Změna je nutná shora, rozhodně ano. Bylo by potřeba nastavit pevná pravidla, vynechat všemožné vytáčky a výmluvy, ukázat dětem pevný řád, co se nemění každé dva roky. Na druhou stranu jim dát volnost, nechat je být dětmi, objevovat, poznávat, být spolu, žít spolu. Pojďme se trochu otevřít, důvěřovat sobě, důvěřovat dětem a jejich kouzelným myslím. Uvědomuji si, že teď zním jako naivní snílek, ale abyste věděli, tak já věřím!

Zapsala Mgr. Petra Mejvaldová, učitelka ZŠ Karla Klíče Hostinné

Závěrem: Není to poprvé, co pedagogové ZŠ Karla Klíče Hostinné čerpali inspiraci v zahraničí. Za posledních 7 let byli na Kypru, ve Velké Británii (Londýn, Ramsgate), Německu (Bensheim), Belgii (Brusel) a naposled ve Finsku. Všechny výjezdy byly hrazeny z dotačních programů EU s finanční spoluúčastí 11 našich pedagogů. J. Sogel, ředitel ZŠ

Zde je detailní program stáže:

1. den: Před polednem odlet přímým letem z Prahy do Helsinek. V Helsinkách nás vyzvedne soukromě pronajatý autobus a zaveze do hotelu Scandic Helsinki Aviapolis, kde se ubytujeme a ihned vyrazíme busem do centra města. Autobus nás vyloží v přístavu, odkud lodí doplujeme na souostroví a obrannou námořní pevnost Suomenlinna (UNESCO), která byla pro svůj význam v 18. století nazývána Gibraltarem severu. Po návratu na pevninu se podíváme na tržnici Kauppatori u přístavu, pravoslavný kostel – Uspenského katedrálu a procházkou se dostaneme na Senátní náměstí – Senaatintori s katedrálou Tuomiokirkko. Večeře v 19:30 v centru města. Po večeři ve 20:30 společný odjezd busem do hotelu.
2. den: Po snídani nás čeká návštěva první školy - Lycée Franco-Finlandais d'Helsinki (věk 3 – 18 let), ředitel Mr Kari Kivinen, adresa Raumantie 4, 00350 Helsinki, web http://hrsk.fi/. Oběd bude podáván v restauraci Sture4 v Helsinském kulturním centru. Zde také proběhne po obědě přednáška na téma „Finský vzdělávací systém“. Přednášku povede Eeva Penttilä, expertka na všeobecné vzdělávání ve Finsku.
Po ukončení exkurze odjezd k památníku nejslavnějšího finského skladatele – Sibeliovu monumentu. Dále přesun busem k pozoruhodnému modernímu kostelu Skalní chrám – Temppeliaukio kirkko (vstup dovnitř ale nelze garantovat, často zde probíhá mnoho neveřejných akcí). Po prohlídce pěší přesun do centra města s návštěvou dalších památek dle výběru průvodce. Večeře v 19:30 v centru města. Ve 20:30 přesun na hotel objednaným busem.
3. den: Po snídani se autobusem přesuneme do centra Helsinek. Dopoledne exkurze ve škole Munkkiniemi Co-Educational School,ředitelka Ms Merja Haavisto, adresa Laajalahdentie 21, 00330 Helsinki, web https://www.munkka.fi/
Oběd bude podáván ve školní jídelně.
Odpoledne návštěva školy Kulosaari Kindergarten and Primary School (věk 3 – 7 a 7 -12), ředitelka ZŠ Ms Pauliina Holtari, ředitelka MŠ Ms Ria Sotka, adresa Kyösti Kallion tie 1, 00570 Helsinki
Po ukončení exkurze individuální volno. Další možnosti programu:
- Moderní budova knihovny – nová finská ikona, která stojí za návštěvu:
https://www.oodihelsinki.fi/en/
- Architektonicky zajímavý je také interiér koncertního sálu:
https://www.musiikkitalo.fi/en/article/welcome-helsinki-music-centre
- Zajímavá je helsinská ZOO, která leží na ostrově – pojedeme kolem z odpolední exkurze, lze vystoupit a zpět do centra dojet MHD.
https://www.korkeasaari.fi/helsinki-zoo/
- Možnost navštívit novou, moderní městkou saunu přímo v přístavu:
http://www.loylyhelsinki.fi/en/front-page/
Večeře v 19:30 v centru města. Ve 20:30 přesun na hotel objednaným busem.
4. den: Ráno se vydáme do druhého nejstaršího města Finska Porvoo. Toto krásné město bylo založeno v roce 1346, ale už i dříve bylo významným obchodním centrem. Skládá se ze tří významných částí: Starého a Nového Města a také z empírové části, která pochází z 19. století. My zde mimo jiné uvidíme středověký kostel na náměstí Kirkkotori a starou radnici. Oběd je zajištěn v restauraci Hanna Maria v centru Porvoo. Po obědě odjezd na letiště a v odpoledne odlet přímou linkou do Prahy.