V Mezopotámii? Písařem?

Ve třetím lednovém týdnu měli žáci 6. ročníků možnost si v hodině dějepisu vyzkoušet další praktickou dovednost, při níž se pomyslně a na skok přenesli do starověké Mezopotámie. Všichni přítomní si přinesli váleček plastelíny, z níž rozválením či rozmačkáním vyrobili destičku. Pak už stačilo jen ji pokrýt trojúhelníky klínového písma. Zní to jednoduše, ale někteří dlouho hledali ve svých penálech či výtvarných kufřících „to správné rydlo“. Jiní tvořili naprosto odlišné tvary, ostatním se nedařilo klínové nápisy vměstnat do sloupců. Všichni ale přivítali možnost si ozkoušet něco nového a dějepisného. Jen v 6. B bylo několik chlapců zklamaných, doufali, že budeme rýt do opravdické hlíny.

                                                                                                          Mgr. Lenka Kudrnová

A jak se nám to líbilo?

Bylo to dobrý, ale měla jsem upatlané ruce.

Rytí do plastelíny v hodině dějepisu se mi líbilo. Ale písařem bych nechtěla být. Je to trochu těžké. A ta trpělivost! Ale i tak se mi to líbilo, vyzkoušela jsem si zase něco jiného.

Rytí se mi líbilo. Ale nešlo to moc rozválet a asi bych to nechtěla dělat.

Rytí se mi moc líbilo, bavilo mě to. Ale písařem bych být nechtěla.

Moc se mi to líbilo, ale moc mi to nešlo. Nechtěl bych být písařem. Je to pro mě těžký.

Děkuji za příležitost udělat si tabulku mezopotámského písma. Rád se s Vámi učím. Bavilo mě to hodně.

                                                                                                                      Žáci a žákyně 6. A